Living corpse.

11. listopadu 2012 v 22:12 | Wicky |  Wicky!
Blbý počasí. Všechno je depresivní, nepřijde Vám?
Dneska píšu už třetí článek, a furt jsem se nedokázala vypsat. Snad už se mi to podaří a budu moct klidně spát. Nebo, alespoň klidněji.
Už zase mám protivnou náladu, nic se mi nechce a jsem pořád jen unavená. Stáhla (jo, ukradla) jsem si nějaký rockový a metalový balady, a tak se utápim ještě víc. Zrovna mi hraje Balada o špinavejch fuseklích od Kabátů a pročítam si starej blog, abych se trošku zase dostala do svých článků, do sebe. Ale nejde mi to..a když si to tak pročítam, připadá mi, že to psal někdo jinej, nějaká puberťačka, která je fakt "cool". Ne, vlastně je totálně ubohá a myslí si, že když napíše "bezva" článek o jejím "bezva" životě, tak se všechno otočí k lepšímu. Koukam, jak jsem byla naivní.
Ale abych jenom nepředávala negativitu a šeď, je fakt, že jsem se i pobavila. Nechápu, jak jsem mohla občas tak perlit. Když si to čtu, prožívam zas svoje první lásky, a černobílý vzpomínky získávaj zpátky svojí barvu. Taky koukam, že jsem vášnivě psala o fotbale a hokeji. Rok 2010, mistři a tak. To jediný mi pořád vydrželo, to jediný mě pořád baví, sport, sport, sport!
Taky jsem vyhrabala vánoční a předvánoční články z minulých let. A je mi smutno. Protože už žádný Vánoce nebudou stejný, pěkný..a tak. Už jsme zůstaly s mamkou samotné. Táta odešel za jinou a my budem slavit jen spolu. Hrozně se netěšim. Bude to těžký..nejtěžší bude koukat na zničenou mámu. Celkem to snášíme, ale jsou dny..chvíle, kdy je to pro mě aboslutně k nevydržení. Chvíle, kdy ho totálně nenávidim..kdy bych nejradši nebyla. Jsou to chvíle, kdy si připadam jak žijící mrtvola.. Living corpse. Nejhorší na tom je, že asi žárlim, nebo já nevim. Vždycky jsem byla "tatínkova holčička". A on má najednou ženskou kterou má radši. A ona má dítě, který se jmenuje stejně jako já! A je malá, roztomilá a všichni jí maj rádi. Teda, já jí mam ráda taky, protože je správňácká a tak. Ale to neznamená, že na ní nežárlim. Vždyť vidí mýho tátu častěji než já. Je to špatný..už spolu nechodíme na fotbal, do hospody nebo jen tak na procházku se psema. Už spolu ani neumíme pořádně mluvit ani vycházet. A to uběhli sotva tři měsíce. Přijde mi to hrozně nefér, nemít najednou po boku svýho tátu/nejlepšího kamaráda.



....ta chvíle kdy jsem prvně vál nocí nad dívčí nahotou a rock'n'roll zněl.
Ta doba kdy jak slunce hřál pocit, že všechno mohl bych mít jen kdybych já chtěl.
To už dávno je bohužel...dávno...dááávno... ♫


→Wicky←
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 pan Nedostižný pan Nedostižný | Web | 12. listopadu 2012 v 19:18 | Reagovat

já si při pročítání starejch článků ani naivní nepřidu (překvapivé) spíš obdivuju to, jak jsem spoustu věcí neznal, jak jsem neřešil, měl jsem jiné problémy...
jinak pozor na nakažlivou nemoc - vzpomínání..
absolutně nchápu proč se to dítě jmenuje po tobě, je to dost zvrhlý !! sralo by mě to !

2 Den Den | Web | 12. listopadu 2012 v 20:40 | Reagovat

Jak jsem napsal, někdy jsou špatná období. Bohužel někdy trvají dlouze, náděje a víra to je to co dělá lepší časy..
To je to co člověka dokáže postavit na nohy. Mám skvělej život.. i když jsem milionkrát spadl na prdel.. nezvládl jsem školu..
Dont worry, be happy. Když se podívám na svý potetovaný ruce a vidím tam todle, říkám. ano , todle je správné. To dle, to co dělám, to že pořádně žiju.
Jdi na hokejovej zápas, jdi do kotle. A tam si zafandi jak jen nejvíc můžeš.. křič, skákej, raduj se. budeš mít lepší pocit. Možná můj komentář nedává smysl.. Ale chtěl jsem v něm říct. Dont worry, be happy!

3 lalalalaa lalalalaa | Web | 12. listopadu 2012 v 20:58 | Reagovat

Při pročítání svejch starejch věcí zase žasnu nad tím, jak jsem byla tupá, ale oblíbená, zvláštní.
Jinak, nedokážu si představit, že bych byla ve tvý kůži. Jsem debilně přecitlivělá, jenom při představě, jak musíš trpět, se mi chce bulet /a to tě ani neznám!/.
Možná to bude znít hloupě a pateticky a bezvýznamně, ale to zvládneš, všechno to jednou zmizí a jak říkaj starý lidi a divný motivační plakáty, "co tě nezabije, to tě posílí". (teda, pokud to není o infarktu, že? promiň, nějak jsem odbočila.)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama