Střípky a střepy.

3. ledna 2013 v 1:21 | Wicky
A je to tady. Novej rok..kolik lidí asi začíná s novým štítem? Já teda ne. Až na pár maličkostí (jako že si nakoupim fůru novýho oblečení a že zhubnu a následně si koupim dvakrát větší hromadu hadrů nebo že budu víc myslet na sebe..) si život měnit nehodlam. Taky jsem si teda slíbila, že to s "klukama" udělam trochu jinak, což je stejně mega-giga blbost, protožeto dělam už dva-tři roky úplně stejně. Úplně stejně špatně, jasně.
Viděla jsem V. a nebylo to zrovna příjemý. Od doby co jsem ho "vyhodila" ze života a zakázala si na něj myslet, to bylo poprvý kdy jsem si připustila, že vlastně existuje. Když jsem byla s kamarádem na pivu v naší oblíbený hospodě tak tam byl. Nejdřív vůbec nic. Ani ahoj, což zabolelo. Pak si k nám přisedl a začal se s náma bavit. Většinu času jsem nechala mluvit jeho a mýho kamaráda. Nepotřebuju se zapojovat do rozhovoru, kterej by neměl žádnej smysl, možná bych si chtěla jenom rejpnout a nedopadlo by to dobře. Největší (pro mě) problém byl, když Z. odešel od stolu pro pití, nebo na záchod a my s V. na sebe koukali a nic si skoro neřekli. No jo, ptal se mě na Vánoce, ale bylo to spíš ze slušnosti a ze zdvořilosti, než že by si chtěl se mnou povídat..proto jsem mu odpověděla jenom takovym pokývnutim hlavou, jakože "né moc dobrý"..a když byla další dlouhá minuta za náma, zeptala jsem se ho co on. Řekl, že dobrý a v tom přišel kamarád. A trapná chvíle ticha byla ta-tam. Naštěstí jsem se rozhodli jít brzo domů, tak jsem posledním busem odjížděla.
Následující den - tedy Silvestr, začínal jako každej jinej den. Když jsem vylezla rozmočený z vany a namalovala si na xicht obličej, oblíkla si něco pohodlnýho vydala jsem se na zastávku. Už tak jsem věděla, že se uvidim s H. se kterym jsem se nějak smířila, takže jsem se nijak moc nestresovala. Když jsem měla sraz s kamarádku na nádru, první co jsem si řekly bylo, že to stejně bude kalba jako každá jiná..jenom bude trochu víc pyra. Takže jsem se shodly na tom, že přes rok musíme přestat pít, aby nám to "něco dalo" ten Silvák.
Nakonec to ale nebyla kalba jako každá jiná, protože jsem lila až jsem se poblila. Narovinu? tenhle stav už jsem dočista zapomněla, tak bylo celkem vzrušující znovu zažívat "první" kalby. Naštěstí Z. se o mě postaral a můj hysterák, kterej slyšel jenom on, jsem přežila...až na tu krev no, zvracela jsem krev, což mě znepokojuje. Ale je to jedno, prostě to žaludek nezvládl. Nutno podotknout, že to bylo teprve ve tři ráno. Pak ještě přišlo masírování H. nohou..ale to je vlastně nic.
Pak už se fakt nic moc zvláštního nedělo, kamarádi se tak nějak poprali, což není s jejich testosteronem nic neobyčejnýho. No a úplnej závěr byl, když jsme šli s CK. v sedm ráno do nonstopu, protože jsem se hrooózně urazily :D daly jsme každá půl piva a panáka zelený se štamgastou Pepikem a šly jsme spát. Bylo to náročný.

Mimochodem jsem mluvila se Z. o tom našem "kamarádovi K." a málem jsem vyletěla dveřma..věděla jsem, že to nebude nic dobrýho. Ale o něm až někdy jindy.


Hrozně ráda vzpomínam na časy, kdy kolem mě všichni měli číra..pak jsme se trochu uklidnili a je to tak, jak to je - sice super, ale už ne tak odvázaný. I když to vlastně umíme pořád, odvázat se. Vzpoměli na patníku před panelákama a pili lahváče a vína..občas nějakou vodku, když jsme měli štěstí a poslouchali pecky, jako jsou The Clash, The Casualties, The Exploited, Sex Pistols a podobný kapely. Pak jsem přišla domů, šla se vykoupat a hned spát..a další den na novo. Pak víkend, kterej vždycky stál za to.
Ne že by to teď tak nebylo, jenom je to často dost krotký, končim na rockotékách, kde na mě číhaj Beatles, Queeni, Vítkovo kvarteto a podobný legendy.

Jednu srdcovku, sice od Clash nejvíc známou, ale to vůbec nevadí... ♥ Kolikrát si řikam...Should I stay, or should I go? Milionrát! Takže:
Wicky.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Iffie Iffie | Web | 3. ledna 2013 v 3:42 | Reagovat

Všeci milujume the Clash.

Zvracet krev? To je divný, obvykle se v žaludku nacházej jiný věci. Doufám, že ti někdo aspoň podržel vlasy.

Btw... S čistým štítem nezačíná ani ten, kdo by chtěl. Pořád si s sebou neseme starý vzpomínky a jizvy neblednou. Všechno to bolí úplě stejně, jen si na tu bolest časem zvykneme. A budeme si na ni zvykat dokud nezešílíme. A pak už budeme moc málo normální na to, aby nás vůbec něco zajímalo. Pěknej konec, ne?

2 Es. Es. | Web | 3. ledna 2013 v 9:47 | Reagovat

Vždyť strašně slintáme, když slyšíme Johnyho hlas nebo "The Guns of Brixton".

Víc oblečení! Víc oblečení!

Nezačínám s novým štítem, jen si píšu novej deník. Chtěla bych napsat, ať se na kluky vybodneš, jenže já to říkám teď každýmu na potkání. Mám jeptiškovskej syndrom.

Fascinuje mě ten chlápek co sundavá měsíc.
Vždycky jsem chtěla sundat měsíc, a dát si ho do pokoje, povídat si s ním a mít jistotu, že mě fakt poslouchá.

3 Izabells Izabells | Web | 3. ledna 2013 v 10:10 | Reagovat

Silvestr stojí za nic s pitím i bez pitím, to mi věř :)
Já sama musím už pár let alkohol hodně omezovat kvůli zdraví, ale že by mi to chybělo se říct nedá. Nechybí mi to!
Po alkoholu se nehorázně tloustne, takže já se raději pořádně najím a je to. Nehledně na ty peníze, co to stojí. Kolik hezkého oblečení by za to asi bylo hm? A taky kolik legrace si užiješ střízlivá :D Já vím, jsem hrozná potvora!
Já jsem třeba nezačala s čistým štítem, ani jsem si nedala žádné oficiální předsevzetí. Já jsem se rozhodla, že je čas žít trošku jinak a lépe a víc naplno, to je moje vize.
A tobě přeji skvělý rok 2013! Ať dokážeš všechno co si přeješ a ať ti to vyjde s tím Romeem ;)

4 Lizzy Lizzy | Web | 3. ledna 2013 v 13:54 | Reagovat

Lidi s čírem v mým okolí jsou hnusný, protože jejich číro je mastný a padá na jednu stranu, vlastně mám z pankáčů hrůzu, čert ví proč, jsem malá naivní holka, co nezná svět.

Máš super vzhled blogu, strašně moc super.

A žádnej novej štít, ani jedno jediný předsevzetí, ani se o to nepokouším, protože nechci samu sebe zklamat. Když si nastavíš nízkou laťku, nemůžeš neuspět.

5 WildChild WildChild | Web | 3. ledna 2013 v 16:39 | Reagovat

Čůrej sem a čůrej tam.

6 Es. Es. | Web | 4. ledna 2013 v 9:51 | Reagovat

[5]: Čůrej jako velkej pán. Za chůze i za běhu, žlutý slunce do sněhu.

7 pan Nedostižný pan Nedostižný | Web | 7. ledna 2013 v 11:59 | Reagovat

tak je fajn, že sis to náležitě užila ;)
Doufám, že to nebyla krev ... protože je to divný

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama